V letních měsících proběhlo zaškolení členů Okrašlovacího spolku v Jílové u Prahy na novou metodou likvidace akátových porostů. Trnovník akát (Robinia pseudacacia) je invazní dřevina, která pomocí vylučování dusíkatých látek svými kořeny mění prostředí kolem sebe a vytlačuje ostatní rostlinné druhy. Stává se tak, že vidíme ve volné přírodě (a často i ve zvláště chráněných územích), rozsáhlé porosty akátin, které nedovolí našim původním druhům na lokalitě růst.
Likvidace akátových porostů je ale velmi problematická a klasické kácení je velice neúčinné. Kmen poraženého stromu rychle obroste výmladky a z kořenů v okolí pokáceného stromu začnou vyrůstat tzv. kořenové výstřelky, mladé akáty vyrůstající z kořenů. Často se jedná až o několik desítek nových stromů. Jejich odstranění je pak velmi náročné a v případě rozsáhlejších porostů téměř nemožné. 
Spolu s Okrašlovacím spolkem jsme testovali novou metodu, která spočívá v navrtávání kmene jednotlivých akátů. Tato metoda se již dříve osvědčila v Národním parku Podyjí a v Maďarsku. Metoda spočívá v navrtávání děr do kmene akátu a následné aplikace malého množství herbicidu. Oproti běžným způsobům likvidace (např. postřikem na list) je spotřebováváno výrazně méně herbicidu a tento zásah je tak šetrnější k okolní vegetaci i životnímu prostředí. Tímto způsobem je možné odstranit pouze nežádoucí akát a ostatní druhy, které chceme na lokalitě zachovat zůstávají nepoškozené. 
Tuto novou metodu jsme testovali v několika zvláště chráněných územích Prahy. Členové Okrašlovacího spolku se podíleli na likvidaci akátů v okolí lomu Mušlovka v Národní přírodní památce Dalajský profil. Podle předem určené metodiky jsem zde navrtali a ošetřili herbicidem přes 130 stromů. Při první kontrole po 14 dnech zůstaly pouze dva stromy částečně olistěné. Zajímavostí bylo také zjištění, že v některých případech uschnuly i stromy, které nebyly navrtány, ale pravděpodobně byly s těmito ošetřenými spojeni kořenovým systémem. Při kontrole další rok bylo zjištěno, že žádný z uschlých akátů znovu neobrazil a nebyly zaznamenány ani žádné kořenové výstřelky v okolí. Účinnost se ukázala být 99,2% (s výrazně sníženou vitalitou přežil do další vegetační sezóny pouze jeden akát). Metoda navrtávání se tedy ukázala být velice účinná. 
Členové spolku získali cenné dovednosti s metodou navrtávání kmenů, které mohou využít při potlačování porostů akátu i v okolí Jílového na místech, kde je jeho růst nevhodný.

Ing. Daniela Budská a členové Okrašlovacího spolku Jílové u Prahy

Projekt finančně podpořilo Hlavní město Praha